Anotace:
SPECIÁLNÍ NABÍDKA! Zhlédněte 2 festivalová představení v jeden večer.
Motus: MDLSX + Manuel Roque: bang bang v rámci festivalu 4 + 4 dny v pohybu!
6. 10. od 19:00 v Divadle Archa:
Motus: MDLSX
Centrální postavou výbušné psychedelické one (wo)man show je Silvia Calderoni. Oceňovaná excentrická italská divadelní a filmová herečka používá vlastní tělo, aby vyprávěla příběh o násilí, bolesti, zmatku a (sebe)přijetí. Vydává se na halucinogenní road trip za svobodou, v drásavé a dekadentní estetice sedmdesátek a osmdesátek experimentuje s DJ/VJ formátem, který jí pomáhá objevovat prostor mezi pohlavím a genderem, mezi fikcí a realitou v kaleidoskopickém queer vesmíru.
Silvia Calderoni těží ze svých zkušeností, literárních referencí (např. filozofických studií Judith Butler, Donny Haraway či Paula B. Preciada), hudebních a zvukových odkazů, aby strhla k diskusi o „otevřené sounáležitosti s rozmanitostí“. Konceptu, který se hluboce týká nejen jejího života, ale života nás všech, kdo vnímáme složitost současné Evropy i světa. „Změna, kterou potřebujeme, je tak velká, že je považována za nemožnou. Je tak intenzivní, že je považována za nepředstavitelnou. Ale nastane nemožné, nastane nemyslitelné.“ (Feminismus není humanismus, Paul B. Preciado) MDLSX je další autentickou sondou do společensky citlivé zóny jdoucí za hranice divadla, za hranice umění, jak jsme u souboru Motus zvyklí.
Soubor Motus založili historik ekonomie Enrico Casagrande a socioložka Daniela Nicolò v roce 1991. Na scénu vtrhli v devadesátých letech s představeními, která využívala fyzický i emoční účinek a vždy předjímala a popisovala některé z nejkrutějších rozporů současnosti. Profil Motusu má řadu charakteristik: umělecká interdisciplinarita, překonávání hranic mezi uměleckými a společenskovědními obory, výzkum na poli nových technologií, nomádství, spolupráce s umělci nejrůznějších kulturních kořenů, inkluze… Ruku v ruce s divadelní tvorbou soubor vždy rozvíjel intenzivní program veřejných mítinků, workshopů, přednášek či seminářů, a to nejen na italských a světových univerzitách, ale i mezioborových festivalech.
Motus je držitelem mnoha světových ocenění a uznání: hned třikrát například obdrželi hlavní italskou divadelní cenu Ubu. Hráli po celém světě a několikrát vystupovali na významných světových festivalech (Under the Radar v New Yorku, Festival TransAmériques v Montréalu, PuSh Festival ve Vancouveru, Santiago a Mil v Chile, FIBA: Festival Internacional de Buenos Aires, Adelaide Festival v Austrálii nebo Taipei Arts Festival na Tchaj-wanu).
Silvia Calderoni pracuje s Motusem od roku 2006 a je držitelkou mnoha cen včetně Ubu Award pro nejlepší italskou herečku či ceny Elizabeth Turroni. Za svůj výkon v MDLSX obdržela mimo jiné cenu na Dublin Fringe Festivalu a cenu pro nejlepší herečku na festivalu MESS Sarajevo. V roce 2012 na sebe upozornila v experimentálním filmu režiséra Davida Manuliho Legenda o Kašparu Hauserovi.
Italsky s českými a anglickými titulky.
Délka představení: 80 min
*
6. 10. od 20:30 v Divadle PONEC:
Manuel Roque: bang bang
Aktuální studie na téma překonávání sebe sama plná intenzivní tělesné práce a soustředěného sebezpytování. Tento hluboce osobní rituál podřízený mocné disciplíně rytmu a gravitace klade otázky o stavu a situaci současného člověka. Žádné vyprávění, žádné role či motivy, jen osamělé tělo ponořené do směsi závratě, utrpení a excitace.
Jen tělo mířící ze zoufalství a odporu ke svobodě a očištění. Diváci sledují kamikadze sólistu pohybujícího se po trajektorii, která má počátek v jednoduché konkrétní tělesné akci v prostoru a vede až k metaforám současného rytmu života. Performer tančí, dokud mu jeho konání dává v přítomnosti smysl, dokud na pozadí funguje důvěrné sdílení a sounáležitost s publikem.
Přirozený umělecký zájem přivedl Manuela Roquea k tématům nerovnováhy, rozptýlených impulzů, nezřetelných oblastí, náhlých kolapsů a katastrof. Jeho umělecký přístup kombinuje poetiku minimalismu s fyzikou nečekaných zvratů, syrovost s virtuozitou, a přitom zdůrazňuje hluboce lidské aspekty existence.
Za dílo bang bang obdržel Manuel Roque v sezoně 2016/2017 Prix du Conseil des arts et des lettres du Québec (CALQ) a v roce 2017 Prix de la danse de Montréal.
MANUEL ROQUE spolupracuje jako performer s předními quebeckými choreografy (Marie Chouinard, Sylvain Émard, Daniel Léveillé ad.) a paralelně vytváří vlastní choreografické kusy.
Pozornost získal již svým prvním sólem Raw-me (2010) na festivalech Vue sur la Relève a OFFTA. V roce 2012 vytvořil s performerkou Lucií Vigneault duo Ne meurs pas tout de suite, on nous regarde. V roce 2014 prezentoval projekt In Situ. Představení Data mělo premiéru v roce 2015 na Festivalu TransAmériques (FTA) a následně se objevilo i na mnoha dalších místech po světě. Roque byl taktéž vyzván k účasti na kanadsko-evropském výzkumném projektu Migrant Bodies, v rámci nějž vytvořil dílo Matière Noire (2015). A následovala další: Aurora (2015) s absolventy École de danse contemporaine de Montréal; 4-OR (2015) v tanečním centru Tangente (Montreal) a jeho nejnovější sólové představení bang bang, jež bylo uvedeno v roce 2017 na Les Subsistances (Lyon), FTA a Festival June Events (Paříž).
Jazykově bezbariérové.
Délka představení: 50 min.
