Anotace:
Dance NEWs
Novinky nejen evropské scény poukazující na slibné, nové talenty v jejich kratších dílech.
Francesca Foscarini (IT) / Yasmeen Godder (IL): GUT GIFT
Slavná izraelská choreografka Yasmeen Godder se nezdráhá otevírat stavidla hlubokým proudům podvědomí a nechat je narážet na pravidly kontrolované sociální vědomí. Godder tím budí rozruch na světovém choreografickém nebi bezmála dvacet let. Ke spolupráci ji oslovila výrazná postava současné mladé italské taneční generace Francesca Foscarini. Vzniklo sólo, které je strhující intimní interakcí mezi vnitřním a vnější prostorem, mezi tělem a myslí, viděným a tušeným.
"Okouzlující “dialog”, který na první pohled zaujme především motivem kývání, ztrátou kontroly v pohybu a prudkými výbuchy energie. Kdykoli se tanečnice zastaví v rohu, jakoby si měřila další akční radius, teritorium, nad které ještě může svou vládu rozšířit. Foscarini prostoru vládne neuvěřitelnou silou, kterou sama z jeviště vysílá v nezměrných proudech."
(Giuseppe di Stefano, “Il sole 24 ore” – Festival Gender Bender, Bologna 2014)
Heamin Jung (KR): Act%
Autorské sólo Heamin Jung – držitelky titulu Nejlepší tanečnice uděleného na loňském Mezinárodním choreografickém festivalu v Soulu – reflektuje její vnímání světa poté, co překročila třicítku. Láska, práce a vztahy se v nové etapě života sice dostaly do nových souvislostí, ale zážitky minulých strastí, tendence upřednostňovat zájmy druhých nad svými, komplikují její schopnost být sama sebou. Strach z emocionální bolesti je stále přítomen. V intimní multimediální instalaci, která kombinuje mapping, pohyb a práci s objekty, se křehká tanečnice ptá, jak je to s lidskou přirozeností a kontrolou. Sama přiznává, že emocionální gesta nedokáže ukrýt. Je přece žena.
Dan Canham (UK): 30 Cecil Street
Podmanivá pohybová elegie nad ztrátou jedné konkrétní divadelní adresy v Limericku. Divadlo v Cecile Street číslo 30 bylo po léta místem společenských setkání, diskusí, tvorby a sdílení. Tanečník a divadelník Dan Canham v díle evokuje spirit zmizelého místa ze zvukových nahrávek, fragmentů vyprávěných vzpomínek a klade otázku, co všechno mizí, když přestane existovat jedno divadlo. Bývalý člen slavného souboru DV8 Physical Theatre se dlouhodobě zabývá projekty, které mapují zmizelé příběhy sdílené a přesto nevědomé zkušenosti. Portrétuje osoby i místa prostředky filmu, tance a zvukových koláží.
"Při 30 Cecil Street vám bude běhat mráz po zádech. Dan Canham je mistr vyvolávání duchů, v jeho díle se snoubí výjimečné řemeslné zpracování s nebývalým divadelním citem a nápaditostí."
(Lyn Gardner, The Guardian)
V představení se mluví anglicky.
