Toto je testovací zpráva

Anotace:

Pojďme na chvíli zažít slast z nesvobody. Slast spoutání a určenosti, kde není pochyb. Kde vše, co se na maličké ploše odehraje, je výjimečné, křehké a drahocenné.


Nesvoboda. Něco, čeho se bojíme. Nemožnost rozhodnout se jakkoli. Odejít když chci, kam chci a s kým chci. Dělat cokoli. Pocit širého nepřehlédnutelného oceánu možností, které nás lákají, ale jsou nám odepřeny.

Co je nesvoboda víme, ale víme, co je to svoboda? Jak v ní najít klid? Čím to, že možnost neomezeného výběru paralyzuje naši schopnost se proněco rozhodnout, nečemu uvěřit a skutečně se pro to nadchnout? Dosáhnout konkrétního cíle, který stojí v mlze tak blízko před námi.
Ta únava z neustálého hledání cíle.

Představení volně navazuje na projekt Naučená bezmocnost. Site specific, který vznikl v suterénu budovy ORCO.

OCENĚNÍ:

• Czech Theatre DNA Award 2016

• ocenění Herald Angel 2015 a nominace na Total Theatre Award 2015 (Edinburgh Fringe Festival) / Herald Angel Award 2015, Total Theatre Award – Nomination 2015 (Edinburgh Fringe Festival)

• Cena diváků - BE festival 2015 a MESS Festival Award – BE festival / Audience Award at BE Festival 2015, MESS Festival Award at BE Festival 2015 (Birmigham)

• Taneční inscenace roku2014 / Dance Piece of the Year 2014 (Prague)

• Cena Divadelních novin2014 / Theatre News Award 2014 (Prague)

• Cena za nejlepší světelný design 2014 / Best Light Design 2014 (Prague)

Korekce na festivalu Česká taneční platforma 2014 získala od mezinárodní poroty titul Taneční inscenace roku 2014. Katarína Ďuricová za ni dostala Cenu za světelný design. Tři ze sedmi tanečníků byli nominováni na cenu Tanečník roku. Porota rovněž ocenila mimořádný přínos Clarinet Factory mimo kategorie a v hlasování o Cenu diváka se KOREKCE umístila na druhém místě.

Recenze:

„Každý detail, každý drobný gag nachází odezvu publika, tento konceptuální projekt je paradoxně velmi komunikativní... Experimentální tortura, jíž vystavil režisér Jiří Havelka sedm tanečníků, zapadá také do současných trendů, pěstovaných momentálně na evropských tanečních scénách."
(Nina Vangeli, Divadelní noviny, 3. 3. 2014)

“Toto novátorství má skutečný smysl, představený se skvěle vypointovaným mistrovstvím.” *****
(Mary Brennan, Herald Scotland)

”Pravděpodobně nejvíc strhující představení letošního Fringe… .”
(Ezra LeBank,Total Theatre Magazine)

 

“Skutečně povznášející představení tanečního divadla v každém ohledu. Dokonce může změnit náš pohled na svět.” *****
(Duska Radosavljevic,Exeunt magazine)

 

"Perfektní zobrazení lidstva…" ****
(Stuart Wilson, Edinburgh FringeReview)

“Bohaté a výrazné, plné humoru a městské elegance.” ****
(Lucy Ribchester, FestMagazine)

 

“Krásné zkoumání lidské povahy: vysoce doporučuji!” *****
(AraceliSegretoTrombetta, Edinburgh Festivals Magazine)
 

"Fascinující, zábavný a technicky zvládnutý příklad moderní choreografie ...****
(M. Johnson, Broadway Baby)

„Snad nejvíce strhující vystoupení letošního Fringe představuje sedm tanečníků, jejichž nohy se vůbec nehnou. Korekce začíná scénou sedmi tanečníků, kteří stojí nehybně v řadě přes celé jeviště. Čtyři hudebníci v černém sedí za nimi. Zbytek divadla je prázdný, s výjimkou páru bot vlevo. Cokoli dalšího by narušilo magnetickou virtuozitu, která následuje.

Zpočátku jednoduchými pohledy, postupně složitějšími pohyby, Korekce ukazuje svou hlubokou víru ve svůj jednoduchý koncept: sedm tanečníků v řadě v botách přidělaných k podlaze. Představení českého souboru VerTeDance zkoumá princip kreativity, která vzniká z omezení. Tím, že jejich nohy jsou přibité k podlaze, tanečníci objevují širokou škálu pohybů, které působí téměř magicky.

Choreografie, vytvořená tanečníky Veronikou Kotlíkovou, Terezou Ondrovou, Martinou HajdylouLacovou, Karolínou Hejnovou, Robem Nižníkem, Jarem Ondrušem a Petrem Opavským pod vedením Jiřího Havelky, zkoumá vzory, kuriozity fyziky, osobní (často humorné) vztahy, strach a bojovnost, dostává se do temnot lidské duše a pak se plynule mění na komické skeče, včetně jednoho s banánem.

Tanečníci mají mimořádné technické dovednosti, jejich vztah k materiálu je rovněž intenzivní a osobní. Každý tanečník je výraznou osobností a společně nacházejí obrovskou radost ze hry s jemnými variacemi na jednoduché pohyby, jako je naklánění, strkání, padaní, anebo běhání (bez pohybu noh, samozřejmě). Choreografii se daří zůstat současně obyčejnou i transcendentní. Právě tato důkladná dualita umožňuje prožít toto představení na divadelní, lidské úrovni, ale i ocenit komplexní choreografickou škálu zručně technicky pojatého tématu a jeho variací. Dokážu si představit, že tanečníci, akrobati, milovníci divadla, děti, zemědělci, běžci a dokonce i lidi, kteří nemají rádi tanec, najdou něco, co budou na Korekci milovat.

Ale nerada bych obešla ty čtyři muzikanty, co sedí vzadu v černém. Hudba, převážně klarinetová, se prolíná s atmosférickými vokály a s lehkostí a elegancí vytváří otevřený prostor. Mohla bych okouzlená sedět a pouze poslouchat jejich hudbu, ale spojení hudebníků a tanečníků vytváří harmonické okamžiky čisté blaženosti. Nikdy nedělají příliš mnoho ... až do správného okamžiku, kdy se utrhnou z řetězu.“

(Ezra Le Bank, Total Theatre Magazine)