Anotace:
Dokud neumřeli
Mezi útržky z řeči milenců se odehraje příběh milostného trojúhelníku.
miluji tě protože tě miluji nelze překonat tuto výpověď: jsem fascinován raněného či spokojeného přepadá mě někdy touha podlehnout rozplývám se padám odtékám taji mám úzkost z telefonu který nezvoní ať volá kdokoli poznávám milovaný hlas rozptýlení milostné touhy nezabít se nevlastnit druhého*
Představení je volně inspirované novelou Juliana Barnese Jak to vlastně bylo? (Talking it Over) a jsou v něm použity úryvky z knihy Rolanda Barthese Fragmenty milostného diskurzu.
Řečtina má pro lásku devět různých slov: porneia, mania, eros, philia, storgé, harmonia, eunia, charis, agapée. O čem mluvíte vy, když mluvíte o lásce?
*úryvky z knihy Rolanda Barthese Fragmenty milostného diskurzu
V představení se mluví česky.
Tři otázky pro Petra Tyce:
Můžeš nám blíže osvětlit název svého projektu?
... a žili šťastně, dokud neumřeli, případně: …milovali se, dokud neumřeli. Tahle věta se používá v pohádkách v návaznosti na milostné vzplanutí. Člověk by řekl, že to dnes nikdo nemůže brát vážně. Jenže romantická představa lásky, která má šťastný konec - což logicky nemůže být nic jiného než neomylnost milostného vzplanutí a jeho trvání až do smrti, je velmi zakořeněná. Fakt, že je realita jiná, vytrvale vytěsňujeme.
Co tě inspirovalo k tvorbě inscenace?
V posledních letech mě zaujala tvorba britského spisovatele Juliana Barnese, především jeho román Jak to vlastně bylo? (Talking It Over). Je to brilantní příběh milostného trojúhelníku, ve kterém autor zajímavě uvažuje o problematice milostných vztahů a trefně vystihuje jejich realitu a paradoxy.
Je představení spíše taneční či divadelní?
Jde o taneční divadlo, ve kterém je vždy důležitější forma, způsob vyprávění, tedy tanec než vyprávěný příběh.
